Životopis J.A.K.

Český filozof, spisovatel, a především pedagog světového významu, největší osobnost české kultury 17. století. Narodil se 28. 3. 1592 v Nivnici u Uherského Brodu. Vyššího vzdělání se mu dostalo až v šestnácti letech na přerovské Bratrské Akademii, fungující pod ochranou Karla staršího ze Žerotína. Komenský, známý v cizině pod jménem Comenius (komenyus), studoval na univerzitách v Herbornu a Heidelberku, od roku 1614 učil na bratrské škole v Přerově a později (od roku 1618) ve Fulneku. V 1622-1627 prožívá nejtěžší období svého života; v období pronásledování nekatolíků po porážce českých stavů po bitvě na Bílé hoře ztrácí své nejbližší a žije ve vlasti jako psanec. Nejbezpečnější úkryt našel na brandýsském panství Karla st. ze Žerotína, kde koncipoval též své literární texty, především Labyrint světa a ráj srdce. V r. 1628 opouští navždy svou vlast a uchyluje se do polského Lešna, kde byl roku 1648 zvolen biskupem jednoty bratrské a kde píše své zásadní pedagogické spisy (Velká Didaktika) a také svá díla pansofická (např. Prodromus pansophiae). Pobyt v Lešně přerušil na několikerá pozvání do ciziny, v ní již za svého života proslul jako zkušený organizátor školství.Tak léta 1641-1642 strávil v Anglii, kam byl pozván představiteli anglického revolučního parlamentu a v r. 1642 vstoupil do služeb rodiny de Geerů, kteří jej pak finančně podporovali po celý jeho život.

Ve švédských službách působil v severopolském Elblagu u Gdaňska (1642-1648). V r. 1644-1645 se účastnil mírových rozhovorů mezi zástupci katolíků, luteránů a kalvinistů v Toruni. Torunská colloquia charitativa neskončila úspěšně, avšak zhruba od této doby začal pracovat na svém hlavním díle Obecná porada o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica). Čtyři roky pracoval na reformě vzdělání v Sedmihradsku (1650-1654) a po velkém požáru Lešna roku 1656, jenž zničil valnou část jeho, knihovny i připravených rukopisů, se přestěhoval do Amsterodamu, kde strávil posledních čtrnáct let svého života. V r. 1656-1657 vyšly v Amsterodamu jeho sebrané pedagogické spisy (Opera didactica omnia) a zde také koncipoval a vydával své polemiky proti sociniánům a pracoval na dokončení své Obecné porady. V l. 1665-1670 psal svůj "myslitelský deník", v němž se pozoruhodným způsobem dovršuje Komenský své myšlení. 15. 11. 1670 umírá a místo svého posledního odpočinku nachází v Naardenu, v městečku nedaleko Amsterodamu.

Komenského pedagogické spisy provází hluboká víra v možnost zlepšení lidstva výchovou, vedenou vhodným a účinným způsobem již od nejnižšího věkového stupně. Patří k nim např. proslulá Brána jazyků otevřená (1631), Česká didaktika (1632 - později latinsky Velká didaktika) a Svět v obrazech (Orbis pictus, 1658). Své pedagogické spisy vydal Komenský souborně v Amsterodamu roku 1657. Kromě nich vysvětlil své názory o možnostech výchovy a vzdělání lidstva knihou Cesta světla (1641 -1642), jež se měla rozrůst ve Všeobecnou poradu o nápravě lidských věcí, avšak zůstala nedokončena.

Další částí tvorby se Komenský obrací k české vědě knihami Vzdělancům mého národa (1616-1618), nedokončeným Pokladem jazyka českého, jehož podklady shořely v Lešně, a pojednáním O poezii české (1620).

Nejvýznamnějším dílem Komenského je Labyrint světa a ráj srdce ( poprvé vyšel roku 1631), kritika současné společnosti a jejího stavu, z něhož Komenský hledá východisko, ve spojení s bohem. Druhou nejpůsobivější Komenského prací je Kšaft umírající matky jednoty bratrské . Napsal ho roku 1650 pod dojmem vestfálského míru. jenž učinil konec nadějím protestantských exulantů - přesto dílo vyznívá v naději na lepší budoucnost národa.

Komenského spisy plně docenila teprve moderní doba, spatřující v něm prvního velkého pedagoga, jenž formuloval dodnes platné zásady demokratičnosti vzdělání pro hochy a dívky, přiměřenosti látky, srozumitelnosti podání.


Dílo J.A.K.

1623 - Labyrint světa a ráj srdce (vydán 1631)
1627 - náčrt České didaktiky
1631 - proslulá učebnice Janua linguarum reserata (Brána jazyků otevřená)
1641-1642 - Londýn: vybídnut anglickými přáteli, připravuje projekt collegium lucis (kolej světla), jakési mezinárodní akademie učenců, a píše programový spis Via lucis (Cesta světla)
1642-1648 - Elbink (Elblag) ve východopolském Pobaltí (tehdy pod kontrolou Švédů): psaní učebnic pro Švédy za podpory de Geera
1644-1645 - počátky největšího Komenského díla De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských)
1654 - Schola ludus (Škola hrou)
1656, 28.-30.4. - vypálení Lešna polskými vojáky, ztráta rukopisů a majetku, záchrana holého života
asi 1657 - vydání prvních dvou dílů Obecné porady (další, částečně rozepsané díly po Komenského smrti ztraceny, objeveny až 1934, kompletní české vydání teprve 1992)
1657-1658 - vydání sebraných pedagogických spisů Opera didactica omnia
1658 - vydání Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech), první obrázkové encyklopedie pro děti
1667 - vydán Angelus pacis (Anděl míru): požadavek odstranění válek mírovým jednáním
1668 - vydání spisu Unum necessarium (Jedno potřebné), Komenského filozofická závěť vyjadřující touhu po klidu duše a harmonickém splynutí s Kristem
Vliv Komenského díla je značný. V Anglii se vytvořila ještě za jeho života skupina učenců (tzv. komeniáni), k jeho dílu se přihlásil G. W. Leibniz, ovlivnil i J. G. Herdera. Naopak ostře jej kritizoval P. Bayle a ovlivnil tak názor mnoha osvícenců. V 19. a v 1. polovině 20. století byl Komenský uznáván především jako zakladatel pedagogického realismu a reformátor škol a výchovy, v posledních desetiletích roste zájem o Komenského jako filozofického myslitele. V české filosofii se Komenským zabývali J. Kapras, T. G. Masaryk, F. Drtina, V. Hoppe, J. Tvrdý, E. Rádl, J. Patočka, J. Popelová, R. Kalivoda. Ze zahraničních autorů především J. Piaget, G. Sarton, E. Spranger, B. Suchodolski, K. Schaller, E. Schadel ad. T. G. Masaryk nazval Komenského prvním panevropanem. Dnes je Komenského dílo ještě aktuálnější než v Masarykových časech, neboť Komenského antiimperiální pojetí evropské jednoty získává opět na závažnosti.